Konecne prava Amerika aneb vikend na Stredozapade!

28.8 - 30.8.2009

Prestoze na ceste jsme teprve tyden, ve Statech jsme uz skoro tri mesice, a proto jsme se uz nemohly dockat az navstivime nasi americkou kamosku z Prahy Emily a konecne se znovu ohrejeme v teple rodinneho krbu. Ani jsme obe netusily jak bude toto rceni vystizne. Po propocenych tilkach na Floride nas na severu prekvapil neprijemny chlad, ktery jsme ovsem v pohode zahnaly u velkeho hrejiveho krbu, kterym se pysnil rodinny dum, ve kterem nas Emiliny rodice kralovsky hostili. Cerstve bananovo-cokoladove muffiny, cokoladovy chleba, mexicke dobroty a italske vino. Konecne jsme se znovu citily jako doma a navic pronikly do zivota opravdove typicke americke rodinky s maminkou ucitelkou, tatinkem lovcem-kutilem, velkym domem na venkove, chatou u jezera a tremi auty.

Hned v sobotu rano jsme se pekne prospaly a vyrazily kolem poledne na prohlidku Madisonu - hlavniho mesta statu Wisconsin a jeho majestatni (a jedine) dominanty Kapitolu (velke bile budovy s kopuli). A protoze jinych pamatek nebylo, dalsi zastavkou se stal univerzitni kampus, ktery se uz hemzil lidmi, protoze skola zacina tento tyden. To co jsme znaly jen z americkych filmu se nahle stalo skutecnosti. Kampus zabiral snad pulku mesta Madison a skladal se z fakult, budov univerzity, stadionu, sportovnich hal, koleji a bytu pro studenty, obchodu, restauraci a studentskych baru. Proste raj kazdeho vysokoskolaka - mit to do skoly 5 minut, do hospody pres ulici a potkavat kamose na kazdem kroku. UW (University of Wisconsin) patri mezi nejoblibenejsi skoly v zemi, jelikoz se pravidelne objevuje na vrcholu zebricku nejvic "party" univerzit. Kdyz jsme popijely (konecne dobre) pivo a zakusovaly mistni syr na terase studentske unie s vyhledem na jezero, musely jsme jenom souhlasit.

Nejvetsi atrakci pro nas vsak byla prochazka po ulici, na ktere sidli vsechna mistni sesterstvi a bratrstvi. Jsou to vlastne takove kluby pojmenovane podle reckych radu, ktere si peclive vybiraji sve cleny a pak jim (za tucny clensky poplatek) zajisti ubytovani ve svych domech, s plnou penzi a sluzkou. (Kdo videl film Prava blondyna, tak vi, o cem mluvim - Emily nam prozradila, ze byla jednou uvnitr a videla tam mistnost urcenou jen na feny a zehlicky na vlasy.) Kazdy rad ma sva pravidla, ceremonialy a prijimaci procesy a cleny jsou vetsinou pry mistni bohaci. V holcicich radech panuje tvrda disciplina, za to u kluku se poradaji divoke vecirky (nektere jsme videly uz ve ctyri odpoledne).

Po ceste ke kamosce Beth jsme si nenapadne odfotily nektere z techto "kapa delta ni" rezidenci a tesily se na opravdovou domaci party, ktera nas brzy cekala. V Bethine obrovskem studentskem byte (5 loznic, 3 koupelny, obyvak, 2 lednicky, mycka - proste zapomente na ceske koleje) se za chvili seslo plno kamaradu a my jsme se naucily ruzne prave americke alkoholove hry a skvele se bavily. Kolem pulnoci jsme vyrazili na hlavni ulici, vystali fronty do baru s obcankou v ruce a ochutnali mistni specialitu "fish bowl" - kulate akvarko na rybicku plne alkoholu a brcek, ktere koluje po cele parte a opravdu stoji za to. Jedinou vadou na krase tohoto skveleho kampusu bylo, ze ve dve hodiny se rozsvitila svetla a muselo se z baru domu - zaviracka. I tak to vsak byl super zazitek.

Druhy den rano jsme se vratily k rodicum, pochutnaly si na skvelem obede a pak uz se nam splnil dalsi americky sen - projizdka v kabrioletu. S bilou salou kolem hlavy a fotakem v ruce jsme se nechaly vozit mezi loukami a jablecnymi sady. Slunicko svitilo a my jsme se uz podruhe citily jako v pohadce (pro zapomnetlive ctenare pripomina, ze poprve to bylo v Disneyworldu). Jeste jsme se stihly stavit na mistnim "sousedskem festivalu", kde bylo plno stanku a kolotocu a skautici tam prodavali jablecny kolac se zmrzlinou, videly maly "garazovy vyprodej" a kousek zapasu mistnich tymu americkeho fotbalu. Doma nas cekala vecere se svickami a divci dychanek s popkornem a teenagerskou komedii ( abysme videly jak to chodi na prave americke high school). Proste super nedele.

Kdyz jsme si dneska rano znovu balily krosny a vydavaly se na cestu, vubec se nam odtud nechtelo, protoze nam prislo, ze za ty dva dny jsme poznaly opravdovy idealni americky zivot vic nez za cele tri mesice, co tu jsme. Takze ted sedime v autobuse obe v cervenych trickach s napisem Wisconsin, ktere jsme dostaly jako darek od maminky (typicky outfit mistnich lidi) a jsme pripraveny na dalsi dobrodruzstvi, ktera nas cekaji v Chicagu. Presto nam bude moc smutno po Emily, jeji rodine, kamaradech a vsem, co jsme tady za jeden vikend prozily!

Marka M.

P.S.: Budem se snazit, co nejdriv nahrat fotky, ale je tezke najit pocitac, kde muzeme stahnout rajce. Takze vydrzte!!!