Boston - od nezavislosti az k Harvardu

6.-8.9.2009

Nase dalsi putovani z Buffala do Bostonu se zase bohuzel neobeslo bez mensich komplikaci zpusobenych spolecnosti Greyhound. Na nas spoj do NYC jsme se nejdriv malem nedostaly, az po hodine a pul, kdy uz jsme bedovaly, ze nam ujede navazujici spoj, se nad nami slitoval jeden ridic a vzal nas navic na palubu. Nastesti navazujici bus do Bostonu mel take klasicke zpozdeni, takze jsme vse v klidku stihly. Na nastupisti nas pobavila "rodina ci particka" cernochu, kteri se srdceryvne loucili s jednim mladikem asi naseho veku. Kdyz uz sedel v buse, vbehli jeste vsichni dovnitr a nejvetsi drsnak na nej jeste zvolal: Be safe, Bro! Coz doplnil znamym posunkem pazi ve stylu Chucka Norrise. Dodavam, ze "bro" znamena "bracha" a oslovuji se tak vsichni tmavsi pleti a "be safe" znamena neco jako "jed bezpecne" coz nas trochu vydesilo, jelikoz my si prece prejeme "stastnou cestu". Mily "bro" vsak v Bostonu zaspal a nebyt nas bilych Marek, ktere jsme upozornily ridice, buhvi kde by mu byl konec. Tak hodne my jsme!

Nas pobyt v Bostonu se ale jinak nesl ve velice poklidnem duchu. Jedna se totiz o velice krasne mesto, ktere se podobalo zatim nejvic Evrope. Vsude plno studentu a mladych lidi, inteligence a bohatych vrstev, domku v anglickem stylu a mrakodrapu stylove dohneda.

Prvni den jsme byly docela znavene nocni jizdou, takze jsme pochodily jenom ctvrt u hostelu plnou nakupnich ulicek, modernich center, mladych lidi a labutich lodi v parku. V pondeli se konal mistni Svatek prace a my jsme se hned po ranu vrhly plnou parou do historie a zucastnily se turky po mistni "Ceste svobody", kterou nas provazel vesely pruvodce v dobovem kostymu. Behem dvou hodinek jsme se dozvedely plno zajimaveho o vsech mistnich bojovnicich za nezavislost, bostonskem masakru i tea party a o zivote v 18.stoleti. Abysme se vratily zpet do stoleti 21., shledly jsme u mistniho trziste skvele akrobaticke vystoupeni nekolika "bro" z Bronxu a prozkoumaly prilehle obchudky. Pak uz jsme sami dokoncily Cestu svobody, ktera nas zavedla pres krasnou italskou ctvrt a pristav s revolucionarskymi a vojenskymi lodmi az k 295 schodu vysokemu monumentu, na ktery jsme s vyplazlym jazykem take vysplhaly.

Zbytek dne jsme stravily prochazkou po centru mesta a pobrezi a brzy se vratily do hostelu na kute (a hostel to byl opet vyborny - k snidani cerstve wafle a vic jidla, nez clovek mohl snist :)). Posledni den jsme zamirily pres reku do mestecka Cambridge, ktere je sidlem mistnich prestiznich univerzit Harvardu a MIT. V arealu MIT jsme se radostne draly podle sipek Registrace az k plaveckemu bazenu, abysme zjistily, ze vsichni mistni geniove tady musi podstoupit plavecky test. Vsude kolem nas se to hemzilo lidma s IQ vyssim nez Eiffelovka v trickach mistnich sesterstvi a bratrstvi (viz. reportaz z Wisconsinu) a lecky podivnym zjevem. Pres pulzujici centrum Cambridge jsme dorazily az k branam prosluleho Harvardu, kde posedavali dalsi mozky sveta na barevnych zidlickach a cetli tluste knihy (a pozor to semestr zacal minuly tyden). Take jsme vytahly nakradeny lepenak a uspesne predstiraly, ze patrime k nim, i kdyz nase konta tomu urcite neodpovidaly (semestr na Harvardu tipujeme se vsim vsudy tak na pul milionu). Svuj vylet jsme zakoncily v obrovskem obchode, kde se dalo najit uplne vsechno s napisem Harvard a odjely zpatky do centra a klasicky opet stanovat na autobusak.

V parku jsme jeste po ceste zahledly skupinku cvicich muzu, ktere jsme chvili pozorovaly a odhadly je na mistni "boot camp" - tj. intenzivni program na zlepseni fyzicky. Kdo by vsak u nas zaplatil drahe dolace, aby mohl pred celym mestem delat kliky v parku :)

Takze v Bostonu je blaze, ale draze, takze nebojte, na Harvardu si nas sice chteli nechat, ale my se vracime zpatky na VSE! Jupi!

Marka M.