Chicago - 3 dny temer za babku

31.8 - 3.9.2009

Po dnech stravenych na plazich, v parcich a na venkove, jsme konecne dostaly prilezitost zit chvili s Markou ve viru velkomesta. Odenny do cervenych tricek Wisconsin jsme se nadsene ubytovaly v nasem prechodnem domove - zuzo HI hostelu. Ten se nachazel primo v cenru Chicaga (takze nam odpadlo drahe zdlouhave dojizdeni metrem), obsahoval v cene snidani (kde se dalo zasobit na cely den), kuchynku (se spoustou "spolecneho" jidla) a cenne rady na nastenkach (kdy kam zdarma, jak kde zasetrit). A protoze nas toho jeste ceka hodne a penez ubyva, rozhodly jsme se s Markou, ze vyuzijeme naplno sluzeb nasi ubytovny a rozjely jsme akci - "Chicago za babku" (ale nebojte nejsme zas tak svorc, suvenyry vezeme!).

Hned prvni den vecer jsme vyrazily na pruzkum prilehleho okoli a na svych toulkach jsme obesly kus jezera Michigan a dostaly se k vycnelku Navy Pier (obchodni centrum). odkud se nam naskytl nadherny pohled na nocni osvetlene Chicago plne mrakodrapu odrazejicich se o hladinu jezera. Jen jsme cvakaly fotoaparaty a snazily se tu nadheru zachytit (s bleskem, bez blesku, s nocnim profilem, se samospousti...). Pres rusne ulice centra jsme se vratily zpatky do hostelu a ulehly do naseho obrovskeho pokojiku s dalsimi osmi slecnami z celeho sveta.

V utery rano jsme svezi odcupitaly do jidelny, abysme zpraskaly, co se dalo a zbytek odnesly v papirovych saccich jakou malou "svacinku". Vyrazily jsme s plnymi batuzky smerem na sever a cestou se bavily srumem a ruchem mesta. Brzy jsme dorazily k sousosi "sedlaku ve meste", kde nas cekalo velke prekvapeni. Kde se vzali, tu se vzali, najednou vsude kolem nas napochodovali prislusnici (a prislusnice) namornictva a z niceho nic se jali zpivat vlastenecke pisne. Rychle jsme zacaly fotit, ale nez jsme se nadaly, byli zase fuc. No docela zazitek.

Po ulici plne luxusnich obchodu, zvane Kouzelna Mile, jsme se dostaly az k Hancock Tower (druhemu nejvetsimu mrakodrapu v Americe). Vstupne na vyhlidku teto impozantni budovy cinilo sice 11 dolacu, ale my chytre holky poucene z hostelu jsme nezavahaly a drze vytahem vyjely az do nejvyssiho patra s luxusni restauraci. Cisnice ani nemrkly (na otravne turisty tam musi byt zvykle), ale my jsme zas takove socky nebyly, a protoze bylo 1. zari - a to ja Marka M. slavim velky den (narozeniny) porucily jsme si osvezujici koktejly a usrkavaly je s impozantnim pohledem na cele Chicago. Kdybysme chtely ovsem usetrit jeste vice, mohly jsme jit nahore jenom curat - vyhled z WC byl snad totiz jeste lepsi).

Dalsi zastavkou mela byt ZOO (take zdarma), ke ktere jsme se rozhodly dostat prochazkou podel jezera. Po ceste jsme potkaly tolik bezcu (maminek postuchujicich kocarky i duchodcu - vsichni trenuji na maraton), ze nam ani skoro neprislo, ze jdeme tak dlouho, ZOO uz jsme davno presly a mezitim jsme se dostaly skoro na konec Chicaga. Posilnily jsme se ukradenym muffinem a sly konecne obhlednout vsechny mistni zirafy a srandovni opice. Po zviratkach nas cekalo trochu kultury, jelikoz v Muzeu moderniho umeni byl dnes jazzovy koncert a vstup zdarma. Poslechly jsme si tudiz trochu teto slavne hudby, zhledly mnoho zajimavych modernich del a zmoreny dlouhym dnem jsme zamirily zpet na jih. Po ceste jsme skocily do obrovske nadherne knihovny na internet zdarma a misto narozeninoveho dortu zblajzly krabici pravych americkych koblih. Skvele 1.zari podle much predstav.

Ve stredu jsme se rozhodly prozkoumat jih mesta, a tak po klasicky "uspesne" snidani nase kroky zamirily do Millenia parku na brehu Michiganu, ktery byl plny zajimavych skulptur, srandovni fontany a hlavne velke leskle fazole, ve ktere se nadherne odrazely prilehle mrakodrapy. V poledne se nam podarilo zucastnit se dalsiho verejneho koncertu, a pak jsme se vypravily vesele do obrovskeho Field Musea (ano, hadate spravne, dnes bylo totiz zdarma). Hned v hlavni hala na nas bafla Sue (nejvetsi nalezeny tyranosaurus na svete), ale dalsi expozice zas tak zazivne nebyly. Kdyz uz jsme chtely odejit, tak nam jedna mlada rodinka doslova vnutila jejich nevyuzity listek na vystavu o piratech. Dalsi nase cesta pak vedla do mistni Cinske ctvrti, ktera byla plna kycovitych cinskych suvenyru a obchudku s jidlem, kde smrdely susene ryby a valely se pytle s ryzi.

Zmozene turou po celem meste jsme se chtely posilnit cajem zpatky v hostelu, ale byly jsme prijemne prekvapeny, kdyz jsme uprostred jidelny uvidely hrnec plny spaget, salat a pecene buchty. Spravne jsme usoudily, ze nekdo uz asi nemohl, a poradne se napraly na dalsi tri dny dopredu:-) Vrcholem vecera vsak bylo, kdyz se nas nemy cernoch (kteremu jsme den pred tim dokonce venovaly platek syra) v kuchyni zeptal, zda jsme lesbicky!! No ja nevim, snad nas ta Miami zas tak nepoznamenala. Uspesny den jsme zakoncily opet v parku, protoze nad jezerem se konal nadherny dlouhatansky ohnostroj.

No a ve ctvrtek rano uz nas cekala jen prochazka po meste a obchodech se suvenyry a taky hledani internetu, na ktery se nam konecne podarilo konecne nahrat vsechny dosavadni fotky. Ono to opravdu neni tak snadne, jak se zda, tak s nami mejte trpelivost - fakt se snazime. Vecer jsme se pobavily pozorovanim lidi na autobusaku a huply na nocni spoj smer Buffalo.

Takze jednou vetou: Chicago - nadherne moderni velkomesto na brahu obrovskeho jezera - plne zajimavych veci a lidi, kde se da celkem "levne" prezit (pozor! Ne ovsem kazdy je trenovany na extremni "Marka" podminky;-). Urcite doporucujeme !